https://www.facebook.com/tomas.svoboda.562/
Děkujeme mistru zvuku Bohdanovi a jeho týmu. Osobně si zatím nedokážu představit jiného zvukaře pod komínem. Nejde tady totiž jen o zvuk, který je precizní, ale taky o veškerou ochotu a přátelský přístup, který trvá od počátku co se známe. Bohdan pořádá festival v Lukovečku: http://vlukoveckunakopecku.cz/
A v neposlední řadě děkujeme Vám, kteří jste na festival přijeli…
Protože jsme s mojí milovanou ženou (Rolničkou) zároveň v pořadatelském týmu festivalu, tak jsme se poslední týdny docela zapotili. Připravovali jsme fotky, různé cedule, plakáty, pásky, karty, nákupy a já na poslední chvíli ještě tvořil pět fotokoláží z předchozích ročníků. Fotokoláže byly nakonec vystaveny na festivalu a jsou ke zhlédnutí níže a na stránkách festivalu.
Čas letí jak voda, nastal pátek, na který jsem si vzal v práci dovolenou a vyrazili jsme směr Záhlinice. Bylo již poledne a tak jsme z preventivních důvodů objeli Přerov a jeli přes okolní obce. Je krásné někdy vynechat hlavní silniční tahy a pokochat se malebností a barevností malých obcí mezi širými poli. Do Záhlinic jsme dorazili před druhou hodinou a tak jsme měli čtyři hodiny do zahájení. Úkolů bylo ještě hodně, ale když jsem viděl, že naši kamarádi a známí již byli v areálu a měli postavené dokonce už stany, tak jsem se nebál, že bych v tom zůstal sám. Moc děkuji všem, kteří jezdí na festival každoročně o několik hodin dříve než startuje a třeba pomáhají s různými činnostmi nebo jen dotváří atmosféru a nosí pivo.
Festival měla moderátorsky pod palcem Blanka Prudilová a zhostila se tohoto nelehkého úkolu profesionálně. Občas mi je líto, že už nemoderuji já, protože se mi ta úloha líbí, ale musím říct, že bych to asi neustál po stránce pivní disciplíny po celé dva dny. Blanka byla skvěle připravena a tam kde já už bych neměl co říci, Blanka teprve začínala .

Pořadem NA STOJÁKA večer neskončil, začal se rozdělávat páteční oheň, přestavěly se lavičky a mohlo se pokračovat v muzicírování. Táborákový hudební rozjezd jsem si vzal na starost já a skvělý muzikant Jim. Osobně jsem na kytaru dobrý pouze v porovnání s nekytaristou , protože jsem nikdy neholdoval společným ohňovým či hospodským hraním, tak v tomto odvětví jsem opravdu nepoužitelný. Ale jsem dobrý zase v jiných věcech. Rozhodně mě baví poslouchat muzikanty, kteří to ohňové hraní a Jammování mají v krvi. Po první písní jsem tedy předal hudební zábavu u ohně trampské kapele Otisk, Jimovi a dalším muzikantům a vlastně všem, kteří byli přítomni.
Už dost společensky unavený jsem celkem brzo zalehl k Ríšovi do stanu, který si evidentně první stanování užíval a spal jak miminko. Hudební zábava, která od ohniště překonávala nějakých sto metrů a dostávala se až ke stanům mi vůbec nevadila. Naopak barva a kvalita zvukových vln byla výborná a tak jsem si to usínání na pár minut užil. Něco ze sobotního dne napíšu příště…
Kofe
Napsat komentář